Špičák Varnsdorf

O místu

Komu není rady, tomu není pomoci – říká se a je to svatá pravda, lidičky. Hned vám dám jeden příklad.

Hostinský Franz Kühnel otevřel 12. července 1898 na vrcholu kopce Špičák první výletní restauraci. Vydržela ale jen do 26. listopadu 1905, kdy úplně vyhořela. Franz Kühnel ničeho nedbal a hned další jaro otevřel na vrcholu novou hospodu, která v červenci 1915 shořela také. Léta páně 1930 byla na kopci zřízena do třetice malá chata s letním výčepem, která byla v roce 1933 doplněna prosklenou věžovitou nástavbou. Hospůdka na Špičáku přečkala smutné časy druhé světové války a sloužila až do začátku 50. let, kdy bylo podél státní hranice zřízeno nepřístupné hraniční pásmo. Smutná to doba. Tehdy byl hostinec uzavřen a ubytovali se v něm příslušníci pohraniční stráže. O pár let později stavba definitivně vyhořela. A teď tam prý chtějí stavět rozhlednu. Železnou. Aspoň že tak! Tak na tu si počkám!

Vildův tip: Jeden starý a moudrý muž praví, že všechno to hoření a vzplanutí se děje kvůli silnému vyzařování pozitivní energie z vrcholové znělcové skály. Doporučeno jest pak místo často navštěvovati, na skálu usedati a dobrou půlhodinku v rozjímání a odpočinku zde setrvati. Já to dělám a hádejte, kolik je mi let?!

Umístění schránky