Zittauer Stadtbrand / Požár města Žitavy

O místu

První velký požár v Žitavě zuřil léta páně 1359. Po obydlích ze dřeva tehdy nezůstalo zhola nic. Císař Karel IV. na základě tohoto požáru nařídil, svět z kamene a nikoli ze dřeva. Došlo ke zmenšení rynku, dvory na západní a jižní straně se posunuly a na jih od Johanniskirche byl zřízen blok domů. 15. července léta páně 1422 hořelo částečně ve Webergasse (tkalcovská čtvrť) a požár se rozšířil do celého města. V plamenech byla střecha Johanniskirche, věž Kreuzhofu a hořela i městská škola. Léta páně 1567 je sepsán první žitavský požární řád. Je to rok poté, co ve Fleischergasse vyhořelo 7 domů a při požáru zemřely 2 ženy. Jedním z nejničivějších požárů města byl 7. června 1608. Požár vypukl na Novém městě a během pouhopouhých 3 hodin zničil asi 500 domů, především v Büttnergasse, Spürgasse, Fleischergasse a na rynku. Radniční věž se přitom zřítila. Hasící práce ztěžovalo chybějící vybavení. Za pomoci císařského odpuštění daní na 9 let a nespočet milodarů napomohly tomu, že bylo znovu vystaveno na 350 z 500 zničených domů. Příčinou požáru bylo paličství. Během třicetileté války došlo vícekrát k „vražedným požárům“. Díky paličství se zahlazovaly stopy rabování a ˇšlo o metodu spálené země. Také ostřelování rakouskými jednotkami v době sedmileté války vyústilo 23. července 1757 v poslední městský požár. Rakouští vojáci si takto chtěli vynutit kapitulaci pruského vojska, které obsadilo město. První hořící budovou ve městě byl hostinec „U zlaté hvězdy“ na Novém městě. Z tehdejších 641 domů jich lehlo popelem 599. Za oběť tehdy padly též soukromé knihovny a sbírky, Johanniskirche a radnice s městským archivem.