Großes Zittauer Fastentuch

O místu

Jako loupežníka mě půsty přirozeně moc nezajímaly. Ale pašijová doba se dříve jinak od popeleční středy do Velkého pátku dodržovala pečlivě. V této době lidé rezignovali na maso a víno a jedli jenom jednou denně – večer, tedy kromě neděle jako slavnostního dne. K tomuto půstu se ještě přidával půst pro oči. Obec byla v kostele opticky oddělena od prostoru s oltářem postním plátnem a mohla prožít liturgii mše svaté pouze poslechem.

Léta páně 1472 daroval hlavnímu kostelu Sv. Johannese obchodník s obilím a kořením Jacob Gütler plátno, které je dnes vystavováno jako Velké žitavské postní plátno v kostele U svatého kříže. Toto umělecké dílo zobrazuje na 8,20 metrech výšky a 6,80 metrech šířky 90 obrazů biblických dějin ze Starého a Nového zákona. Je tím jedinečné a jediné svého druhu, co se těch v Německu dochovaných v této velikosti týče.

A tady to začíná být dobrodružné. Ono se totiž na své nynější místo nedostalo jen tak. Dlouhých 200 let sloužilo plátno svému účelu, než byl roku 1672 sňato a uloženo za oltářem. Po požáru v roce 1757 bylo pokládáno za zničené, než se roku 1840 objevilo v radniční knihovně. Poté si užilo slávy, když bylo v letech 1842 až 1876 vystavováno v paláci Velké zahrady v Drážďanech a poté až do roku 1933 vystavováno opět v Žitavě ke zvláštním příležitostem. Během druhé světové války bylo plátno uloženo na hradě Qybin, kde také roku 1945 padlo do rukou sovětským vojákům. Ti se k němu nechovali příliš přátelsky, když ho rozčtvrtili a jednotlivé díly využívali pro utěsňování svých saun. Teprve roku 1994 mohlo být rozsáhle zakonzervováno a zrestaurováno, a to za pomoci nadace Abegg. Od 12. června 1999 je plátno vystavováno na nynějším místě.