Karasekmuseum

O místu

Tak tady je muzeum extra pro loupežníky, pašeráky a zloděje vůbec. Kromě toho se dozvíte, mnoho důležitého o tehdejší české enklávě Niederleutersdorf (1635 – 1849) a těžkých časech tehdejších tkalců plátna. 

Jan Nepomuk alias Johannes Karásek se narodil v Praze roku 1764. Vyučil se truhlářem a později se stal ještě řezníkem. Vícekrát byl odveden do rakouské armády, vždy se mu ale podařilo zběhnout. Jeden kamarád mu řekl o české enklávě Niederleutersdorfu a zavedl ho tam. Tady se dal dohromady s tehdejším loupežnickým hejtmanem Palmem a nějakou dobu pro něj pracoval jako podomní obchodník: prodával kradené zboží. 

Při jedné loupeži v Niederoderwitz u obchodníka s plátnem Kühnela přišel Palme roku 1797 o život a loupežníci hledali jeho nástupce. Volba padla na Karáska, který si ale kladl své podmínky. Jednou z nich bylo, že se na vlastním území - české enklávě – nebude krást. Po dlouhá léta se tak také dělo. Nespočet krát se loupilo v Schirgiswalde, Schönbachu, Crostau, Varnsdorfu, Frýdlantu a Sebnitz. Postiženými byli především Faktoři (obchodníci s přízí), mlynáři nebo směnárníci, tedy movití lidé tehdejší doby. A poněvadž bohatým bral a chudým tu a tam po tolaru dával, byla tu brzy lidová legenda o "šlechetném lupiči ".

V roce 1800 ale členové loupežnické bandy Karáska přehlasovali a v noci na 1. srpna se vloupali do k pánu Glatheovi na panství Oberleutersdorf. Lup byl tak bohatý, že loupežníci ztratili na ostražitosti a balili naloupené tolary do prostěradel, které přitom ztráceli při útěku ve směru Kreibichschenke. Následujícího dne neměli dragouni vyslaní z Hainewalde až tak těžkou práci, když se vydali po stopě lupičů. A došlo přitom i na Karáska, který byl do té doby mimo jakékoli podezření. Nyní mohl být právě on jednoznačně odhalen jako vůdce bandy. Loupežnický hejtman byl zatčen v Seifhennersdorfu a předán soudu v Gerichtskretschamu Oberleutersdorf (dnes hostinec Oberkretscham), kde se po mnoho dní odehrával přísný výslech. Poté Karáska odvezli se silnou ostrahou do Bautzenu a odsoudili ho ke ztrátě hrdla. Karáskův obhájce však nechali rozsudek přehodnotit a případem se zabýval dokonce sám saský Kurfiřtem, který rozsudek zmírnil na doživotí vězení v Drážďanech.

V drážďanské pevnosti Karásek 14. září léta páně 1809 zemřel.